Během posledních zhruba dvou měsíců se u nás neděje nic zvláštního. Stálo chodíme na procházky, na kterých se stále ujišťuji, že ten kdo řekl, že KK nemá lovecký pudy asi KK nevlastnil :-D Je to spíš tak ,že Daisy neustále chodí s čumákem u země jako nějaký ohař. Dokáže přesně běžet po stopě, tváří se jako smyslů zbavená a její přivolání se odehrává v hlasitějším tónu. Teď už sem se naučila volat a křičet když se nějakou tu chvilku nevrací a nevidím ji. Když teď napadlo, tak ji sníh téměř znemožnil čmuchání a přišla sem na řadu já. :-D Jako,že paničko vymysli nějakou zábavu. No tak sem taky vymyslela. Chodíme s míčkem, přetahujem se, jen jednu chybu to má a to, že madam nechce zvedat balonek ze sněhu, prej, že to moc studí. Tak to si pak pro změnu hrajeme na honěnou. Vypadá to tak, že panička běží směrem od psa, ten v plné rychlosti běží za ní, naštěstí běží dost před ni. V tom okamžiku se panička otočí a běží zase opačným směrem a pes zase za ní. Výsledkem je vyběhaný pes a ne moc vyběhaný páníček :-D
Jo a nesmím zapomenout na to, že jsme přešli na BARF( krmení syrovým masem). Jsme teprve na začátku a tak zkoušíme poměry, přílohy atd. zatím nám vyvstal první problém a to, že Daisy nechce jíst syrovou zeleninu a tloustne. Takže momentálně vymýšlím nějaký oblbovák,aby ji nepoznala a snažím se najít správný poměr masa, protože 2-3% z její váhy jsou pro ni moc.
Sraz KK Horka nad Moravou
20. 11. 2010
Letos jsme se poprvé vydaly na sraz krátkosrstých kolií do Horky nad Moravou. Cestou jsme trochu bloudily a dojely na večer, den před zahájením. Dorazila i " máma" Šárka s Conteskou, brácha Brontík i s Renčou a ségra Brí s Mončou a Martinem. Měl taky dojet bráška Basko a ségra Tabitha, jenže paničky onemocněly, tak zůstaly doma v posteli :-(
Na sraz jsem nejela s žádným očekávání, takže mě vlastně úplně překvapil tím, jak byl výborně organizačně zvládnut, vše se odehrávalo přesně v danou dobu na kterou to bylo naplánováno. V sobotu jsme se zúčastnily soutěže v přivolání. Umístily jsme se na 10.místě s časem 9,1 s. Jelikož zároveň se soutěží v přivolání probíhalo i agility, tak jsme se po odběhnutí odebraly do haly a zkusily si proběhnout tunýlky. Zde byla Daisy k neudržení neboť má pro agility velkou slabost( bohužel není moc času se mu věnovat). Tunýlky vůbec neřešila a běžela jako střela. zkoušely jsme si ovládání z různých vzdáleností od tunelů. Daisy to nedělalo problém a tak jsem byla spokojená i já.Po hromadném focení jsme se odebraly na obrany. Zde musím říct, že mne Daisy velmi překvapila svým zájmem o figuranta a " kořist" v podobě hadru. Velmi intenzivně se s figurantem přetahovala, štěkala a byla skoro k neudržení. Od LVT ve Svojanově, kdy neměla skoro žádný zájem udělala obrovský pokrok a to podotýkám více jak 3 měsíce figuranta neviděla. No prostě mi udělala holka radost velikou :-)
V neděli dopoledne probíhala soutěž s názvem Tuneliáda. Běžely jsme 2x neboť jsem Daisy nestačila a ona nevěděla kam běžet. Nakonec přes všechny peripetie jsme obsadily 8.místo s časem 11,6s. Po tuneliádě probíhaly obrany,kterých jsme se již nezúčastnily, čehož teď lituji, protože jsme si udělali takovou větší vycházku, která Daisy vyčerpala.
Nezapomenu na zážitek, kdy jsme vypustily Daisy a Brontíka před halou a jak tak byl Brontík zblblý z obran, tak se snažil najít vchod do haly,kde probíhala tuneliáda, tak nám zmizeli a my jak dvě telata obíhaly celou halu dokola s vyplazeným jazykem a ti dva si spokojeně dováděli v hale, běhali skrz tunely a měli z toho náramnou srandu.
Víkend to byl moc povedený a už se těšíme na příští rok :-) Snad se nás sejde více ..
Klubová a speciální výstava Praha-Rychety
22. 10. 2010
Tak jsme se vydaly na naši premiérovou výstavu až do daleké Prahy. Jely jsme sem hlavně proto, že jsme chtěly vidět jak vyrostla naše trikolorní ségra. Tu totiž tak často nepotkáme. Musím uznat, že z ní vyrostla nádherná fenka :-) Přijely taky holky z Brna Briga a Tabitha, také tam byl brácha Basko( u kterého jsme nocovaly) a bráška Brontík. Až na zimu to byla výstava vydařená.
Na klubové výstavě jsme se umístily čtvrté z pěti fen. A posudek: VN4-Tricolour bitch. nice head. stop not quite lorreet. placed. correct depth of head. neat ears. nice coat and texture. could be sughtly stronger in bone. good movement. good temperament.
Na speciální výstavě jsme se umístily druhé ze dvou. Dvoudenní výstava byla pro nás obě vyčerpávající. A posudek:VN2- 7 month old tricolour bitch. good head and good expression. a little bit light ears. good bite. rather good angulated. needs more drive during movement.
LVT Svojanov
30. 8. 2010
Tak jsme konečně doma ze Svojanova. Odjížděla jsem s tím, že s Daisy zkusím všechno a uvidíme co ji bude bavit. Nejvíc nás obě chytlo agility. Daisy běhala ráda a soustředěně. Díky špicovi a kuřecímu masu Daisy překonala svůj strach z áčka a pak i ostatní překážky typu kladina a houpačka nepředstavovaly žádný problém. Zkusily jsme i obrany, nic moc extra zápal. bylo by potřeba na nich pravidelně cvičit,ale bohužel nejde vše stíhat. Daisy si vyzkoušela i coursing. Ze začátku byla nadšená, bohužel bylo lanko nataženo na zemi a po pár zamotáních, začla být rezervovanější a neběhala. Uvidíme, coursing ještě zkusíme a snad Daisy překoná svou rezervovanost.
Jinak jsme sdílely chatku s panem Baskem a jeho ztřeštěnou paničkou Peťou,které někdo ukradl mobil. Celý tábor sem žila v přesvědčení, že ho někdo vrátí :-D :-D
Moc jsme si to s holkama i klukama užily. Poznaly spoustu psích i lidských kamarádů, hlavně z široké kraťandí rodiny.
Dvoutýdenní soužití s psím miminem
20.5.2010
Čas opravdu letí nemilosrdným tempem vpřed a naše malá princezna je zase o týden starší a větší. Je to ten správný věk, kdy vidíte jak se vám ta malá kulička, kterou jste si před nedávnem dovezli mění v nohatce,sosatce přímo před očima :-D. Již mám pár postřehů z jejího chování. Tak to tedy shrnu: moc ráda a často spí, moc se jí nechce chodit na vodítku( teda spíš se jí vůbec nechce chodit :-D, vodítko je spíš prostředek jak ji na ty vycházky nějak dostat), má chuť k jídlu, je strašná citlivka co se deště týče( raději se vyčůrá na rohožku na terase než,aby ušla ten 1 metr na trávu, kde by na ni pršelo :-D ), zatím nic neničí, vystačí si s hračkama, které má na hraní a kousání. Miluje všechny lidi a děti, ráda si hraje s kýmkoliv. Je to miláček celé rodiny, dokonce si získala i našeho taťku, který prohlásil: " je to opravdu moc hodný pes". A to je co říct. A je to pravda člověk o ní většinu dne neví, je tichá a spí. O to víc se o ní ví když nespí. Když si chce hrát začne na vás hlasitě štěkat a dorážet, prostě celým tělem říká: ale no tak pojd si se mnou hrát, já se tu strašně moooc nudím a bude nějaká legrace :-D . Taky už se párkrát očichala s pejskama- bohužel jen přes plot, protože většina lidí u nás ve vesnici má jiné názory na psy :-( .V pohodě zvládá být sama doma i venku, kde spí i přes noc, ze začátku spávala v posteli,ale postupně a s klidem přešla na spaní venku. Ovšem když prší a jsou bouřky je doma v pelíšku :-)
Tak to by bylo asi shrnutí za posledních pár dní soužití s touhle malou perlou a určitě to není shrnutí poslední.
Dne 5.5.2010 jsme si přivezli domů naší malou černou perlu-kraťandí slečnu Bríghe Bohemia Elenor. Cesta to byla opravdu dlouhá. Jeli jsme do dalekých Tuchoměřic vzdálených od Zlína něco přes 300 km, ale cesta stála za TO!! Paní chovatelka byla moc milá a vše nám ohledně fenečky řádně vysvětlila. Nastal čas loučení a my se vraceli zpět s malým uzlíčkem, který opouštěl vše dosud tak známé(maminku, bratříčky a sestřičky, hlídací chůvy a milovanou paní chovatelku, dětičky). Vše co znalo mělo přijít v zapomnění a měla začít nová etapa života. Hned v úvodních 5 kilometrech to dala najevo slintáním a zvracením. Tady musím podotknout, že kraťandy v mládí trpí na nevolnost v autě. Poté se až do Brna krásně prospala. Zde se protáhla, v dešti očichala pár patníků a mohli jsme pokračovat v naší cestě domů. Po chvíli znovu blinkala,ale už jen na sucho a pak až domů hezky spinkala stočená na klíně.
A tak se stalo, že jsme si ve středu 5.5.2010 v pozdních hodinách dovezli nového člena rodiny. Ani jeden z nás zatím netuší co nás čeká,ale budeme se maximálně snažit se spolu sžít. Tak, abychom byli všichni šťastní a spokojení.